Kultura, sport, příroda, pořádek
Vážený pane hejtmane, S pozdravem Jaromír Kult Dobrý den, pane Kulte, mrzí mne, že Vám neodklizený sníh působil takové obtíže. Zdravý člověk si jen stěží dokáže představit, jak náročný je pohyb na vozíku, natož v rozbředlém sněhu na zmrzlém povrchu. Vzhledem k tomu, že způsob a rozsah provádění zimní údržby ulic je v režii jednotlivých měst, obrátil jsem se s Vaším podnětem přímo na Městský úřad v Ostrově (MěÚ Ostrov) a požádal o řešení.
zajímalo by mě, kdo dohlíží na zimní úklid ulic, resp jejich zprůjezdňování. Jsem vozíčkář. Bydlím v Ostrově, v bývalém klášteře. Když nechci tvrdnout doma a čekat, zda bude mít můj asistent čas mi zajet na nákup a mj. jestli mi doveze to, co jsem mu nadiktoval, raději si jedu na menší nákup sám už kvůli přímému výběru. Stejně tak je to i v neděli, když jako křesťan chci jet do kostela. Jenže ulice v Ostrově jsou pod silnou vrstvou více či méně rozbředlého sněhu a zmrazků. Teď poslední pondělí jsem vyjel nepředloženě z domu, ale po asi dvou až třech metrech jsem uváznul ve sněhu, protože vrstva asi 15 cm sněhu, pokud nebyla chodci prošlapaná, či auty rozježděná, vůbec nebyla projetá ani na vozovce, natož na chodnících. Musel jsem zavolat na realitní kancelář s prosbou o zařízení úklidu chodníku. Teď jsou poměrně obstojně projety jen hlavní ulice, ale po postranních to bylo jen 'ulízáno'. Firma Pedersen asi čeká s výjezdem pluhů až na den, kdy to všechno roztaje. Pak si asi budou vykazovat naježděné kilometry, spotřebu nafty a posypových materiálů a budou žádat velké peníze na dotace. Vzhledem ke stavu ostrovských ulic si to nezaslouží.
Zimní údržbu ulic v Ostrově skutečně zajišťuje firma Marius Pedersen, a.s., přičemž za kontrolu ulic jsou zodpovědní jak pracovníci MěÚ Ostrov, Městské policie Ostrov, tak i samotní vedoucí pracovníci již zmíněné firmy. Ve Vámi popisované době se Ostrov potýkal s velkými přívaly sněhu, kdy situaci navíc komplikovala ledovka, která pokryla celé město i jeho okolí. Firma Marius Pedersen, a.s., nedokázala adekvátně reagovat na tuto mimořádnou situaci a nezajistila tak schůdnost a průjezdnost všech ulic. MěÚ Ostrov si je vědom toho, že vzniklá situace mohla působit místním obyvatelům značné obtíže, zejména pak těm, kteří se hůře pohybují. Byl jsem však ujištěn, že MěÚ Ostrov přijal taková opatření, aby se již v budoucnu tato situace neopakovala. Rovněž jsem byl informován, že místním obyvatelům byly prostřednictvím realitních kanceláří spravujících bytový i nebytový fond města a bytové domy ve společném vlastnictví předány kontakty na zodpovědné osoby firmy Marius Pedersen, a.s., na které se mohou v případě potřeby obrátit. Firma Marius Pedersen, a.s., by pak měla na podněty občanů promptně reagovat.
Věřím, že přijatá opatření skutečně napomohou k tomu, aby se obyvatelé Ostrova mohli bez omezení pohybovat v ulicích.
Vážený pane hejtmane,
zdravím Vás a mám pár otázek. Opravdu si myslíte, že likvidace krajského ČIŽP je tou správnou volbou pro Karlovarský kraj, jako suveréni kraj, za nějž ještě stále odpovídáte? Zdá se Vám normální, že se bude o projektech stavěných v Karlovarském kraji (EIA) rozhodovat v Ústí nad Labem, nebo v Plzni? Zdá se Vám, že likvidace kontrolních orgánů kraje přispěje k větší ekologické bezpečnosti v kraji (myslím si, že methylová aféra Vám asi nepomohla k prozření v rámci likvidace kontrolních úřadů a ekologie v našem kraji obzvláště). Tímto jste osobně odpovědný i za zvyšování nezaměstnanosti v kraji. Děkuji za Vaši odpověď (odpověď typu "je to interní věc ČIŽP" mi prosím ani nezasílejte, na to jste snad sportovec).
Děkuji za odpověď.
Bc. Miloslav Brzek (Sokolov)
Vážený pane Brzku,
jsem rád, že se zajímáte o dění v Karlovarském kraji a že Vám není lhostejný osud pobočky České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Karlových Varech. Ptáte se mne, zdali si myslím, že likvidace pobočky ČIŽP v Karlových Varech je tou správnou volbou pro Karlovarský kraj. Já si to nemyslím a chápu Vaše rozhořčení, neboť s omezením kompetencí pobočky ČIŽP v Karlových Varech také nesouhlasím. V této souvislosti mne však nikdo neoslovil. A protože jsem nevěděl, že k tomu má dojít, nemohl jsem v této věci konat.
Vzhledem k tomu, že ČIŽP je samostatnou organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem životního prostředí (MŽP), obrátil jsem se přímo na MŽP a požádal o vyjádření. V zaslané odpovědi mi byly sděleny důvody, proč bylo přistoupeno k omezení kompetencí jednotlivých poboček ČIŽP, tedy nejen té v Karlových Varech, ale například i ve Zlíně. Hlavním důvodem je podle vyjádření MŽP snížení mzdových i provozních prostředků na rok 2013, které vychází z redukce agend resortu MŽP. V důsledku toho pak bylo přijato opatření v podobě snížení počtu zaměstnanců ČIŽP k lednu roku 2013 o 10%, tedy o 62 systemizovaných míst.
Co se týče možných obav ohledně snížené ekologické bezpečnosti v Karlovarském kraji, byl jsem ujištěn, že snahou MŽP je zachování stávající úrovně ochrany životního prostředí. Pro MŽP je důležité, aby ČIŽP i přes výrazné snížení počtu zaměstnanců zabezpečovala stanovené úkoly v potřebném rozsahu a kvalitě. V Karlových Varech zůstane proto zachována agenda ochrany ovzduší, vod a odpadového hospodářství, kterou bude zajišťovat 6 zaměstnanců z původních 13 zaměstnanců. O agendu ochrany přírody a lesa se budou starat 2 zaměstnanci z Oblastního inspektorátu v Plzni.
V příštím týdnu ještě proběhne jednání s vedením ČIŽP a vedením Oblastních inspektorátů v Plzni a Ústí nad Labem, na kterém budou upřesněny chystané změny a plán činností pobočky v Karlových Varech na rok 2013.
Odpověď MŽP k omezení kompetencí pobočky ČIŽP v Karlových Varech přikládám.
Odpověď MŽP
Dobrý den,
určitě je chvályhodná snaha Kraje o likvidaci invazních organismů v rámci uvažované dotace o objemu 170 mil. Kč. Co se mi však nelíbí, je fakt, že uvádíte vlastníky zasažených pozemků v omyl, pokud jim neříkáte nic o předepsané udržitelnosti projektu, která je 10 let. Tudíž po 3 letech bezplatné likvidace pro vlastníky nastane povinnost likvidovat rostliny na vlastní náklady, tj. dalších 6 let (1 rok je v rámci mapování).
Další otázka směřuje na "boj" o snížení výše dálniční známky za vužití R 6 v rámci našeho kraje. Od Vašeho nástupu (2008) do funkce hejtmana jste určitě měl dostatek času zjistit, že tento fakt zpoplatnění formou dálničních známek hrozí. Po vašem nástupu (2010) do funkce poslance jste určitě měl možnost sám sebe informovat a postupovat po parlamentní cestě aktivitami vedoucími k současnému přání, tj. zavést regionální známky nebo zrušit podmínku dálniční známky pro náš kraj.
Pokud se již bráníte osočování za neuměrné zadlužování kraje, proč Vám nevadilo otevírání stavby Bošov - Lubenec (pár kilometrů z pole do pole) a vesele jste klepali kladívky s hejtmankou Vaňhovou? Nejde také Vaší rukou o zbytečné zadlužování státu? V současné době je (a dlouho ještě bude) stavba zakonzervována.
A poslední otázka směřuje ke státem tolerovanému postupu ve využívání kumulování funkcí. Konkrétně k Vašemu případu - kdy budete vykonávat funkci hejtmana na 100%, stejně tak funkci poslance taktéž na 100%. Vaše docházka do sněmovny je 62%, na Kraji mi tedy vychází 38%. Jinak to matematicky nejde a Vám jako studovanému matematikovi to není třeba vysvětlovat. Matematický součet platů je určitě líbivý (145 000) + náhrady. Nebo vidíte takový postup jako efektivní a odpovědný vůči občanům? Asi budete argumentovat, že v obou funkcích zastupujete kraj a občany, ale podle mne to jde pouze v jedné funkci.
Jiří Korbel
Vážený pane Korbeli,
udržitelnost likvidace bolševníku a dalších invazních druhů rostlin v Karlovarském kraji je, jak správně uvádíte, 10 let, ovšem nikoli od zahájení, ale od ukončení projektu, tj. od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2025. O této skutečnosti jsou všichni vlastníci zasažených pozemků informováni v průvodním dopise včetně odkazu na zákon, podle kterého mají o své pozemky pečovat (zákon č. 326/2004 Sb., §3 písm. a). Také přímo v textu souhlasu s projektem je uvedeno, že umožní monitoring a zajistí nešíření invazních roslin. Vzhledem k tomu, že budou na jejich pozemcích vybrané invazní rostliny potlačovány bezplatně, lze očekávat výrazné snížení jejich výskytu a tím i finanční náročnosti likvidace v následujících letech, v průměru o 70 až 80%, podle použité metodiky likvidace.
Projekt je velkou pomocí všem vlastníkům zamořených pozemků. Jejich povinností po dobu udržitelnosti není rostliny zcela vyhubit, ale pouze zabránit dalšímu šíření a k tomu jim stačí dodržet výše jmenovaný zákon, což kontrolují úřady obcí s rozšířenou působností, které na projektu spolupracují.
Co se týče R6, již jsem Vám odpověděl v reakci na Váš předchozí dotaz.
Ptáte se také, proč mi nevadilo otevírání stavby Bošov - Lubenec. Této otázce ale vůbec nerozumím. Když tak pečlivě sledujete dění v Karlovarském kraji a činnost jeho vedení, určitě Vám neuniklo, že bojujeme za dostavbu úseků R6 směrem na Prahu. A Lubenec - Bošov je jedním z těchto úseků. Nechápu, proč bych měl být proti zahájení této stavby.
V tom, že vykonávám funkci hejtmana a poslance, skutečně vidím přínos pro obyvatele našeho regionu. Jako poslanec mám blíže k vládě a k ministrům, čehož mohu využít v práci pro kraj. Do Poslanecké sněmovny mě před dvěma lety poslali občané, kteří si mě zvolili ze 13. místa kandidátky. Ta jejich důvěra mě zavazovala a zavazuje. A k Vámi uvedené statistice - jak ve Sněmovně, tak na hejtmanství jsem při důležitých událostech nechyběl.
Dobrý den,
položil jsem před několika týdny elektronickou otázku městu Kraslice. Ještě jsem nedostal odpověď. Někde jsem se dočetl, že dle nějakého paragrafu má město na odpověď 30 dní. Je to pravda?
Dále bych chtěl vědět, kdo dělá městu dozor a kontrolu nad ním.
Děkuji, s pozdravem
Petr Surový
Vážený pane Surový,
lhůta, kterou mají úřady na zodpovězení dotazů občanů, není jednoznačně určena. Záleží na typu dotazu a také na tom, zda má všechny náležitosti.
Jak jsem se informoval, v e-mailu, který jste adresoval městu Kraslice, jste požádal o odstranění nepoužívaného sloupu veřejného osvětlení. Podle ředitele městských technických služeb Roberta Vopičky bylo Vaší žádosti vyhověno, sloup byl demontován a odstraněn. Jak ředitel technických služeb, tak i tajemník kraslické radnice Viktor Semrád nicméně uznali, že jste na svůj e-mail měl dostat odpověď. Jelikož se tak nestalo, získal jste oprávněně dojem, že se jím nikdo nezabývá.
A ještě ke druhé části Vašeho dotazu: kontrola výkonu samostatné působnosti obcí (tam patří např. správa majetku, rozpočet a příspěvkové organizace) přísluší Ministerstvu vnitra ČR a výkon přenesené působnosti svěřené orgánům obcí (např. evidence obyvatel) kontroluje krajský úřad.
V Krajských listech jsem se dočetl o projektu na likvidaci bolševníku. Více informací údajně mohu získat na webových stránkách Karlovarského kraje nebo od manažerky projektu RNDr. Lenky Pocové. Na www stránkách KV kraje jsem ale žádnou informaci nenašel.
Zajímal by mne především rozsah mapované plochy. Údaj ze schůzky pracovní skupiny pro přípravu projektu boje proti invazivním rostlinám ze dne 30.8.2010: "V našem kraji se to týká území o rozloze asi 2 tisíce kilometrů" (předpokládám, že čtverečních) je vzhledem k velikosti kraje asi dost přehnaný. Obdobně to možná bude s odhadovanými náklady 100 milionů Kč.
Chci vědět, jaká finanční částka připadne na mapování výskytu bolševníku. Dělám orientační běh a výroba map pro tento sport je finančně nejnáročnější oblastí provozování tohoto sportu. Přesto se náklady na podrobné mapování a výrobu těchto map v měřítku 1:15000 pohybují v řádu cca 15000 Kč na čtvereční kilometr. Vzájemnou spoluprací by bylo možno v rámci likvidace bolševníku podpořit rozvoj orientačního sportu v kraji a možná i ušetřit nemalé finanční prostředky.
Děkuji za odpověď. Kubát
Vážený pane Kubáte,
projekt na omezení výskytu invazních roslin na území Karlovarského kraje je ve fázi příprav. Letos na podzim má být podána žádost o dotaci z Operačního programu Životní prostředí. V případě úspěchu žádosti se s realizací prací na likvidaci bolševníku, ale také netýkavky žláznaté a všech druhů křídlatek počítá v letech 2013 až 2015.
Veřejnost byla s projektem seznámena jednak prostřednictvím médií, jednak na prezentacích. K tomu byla ve spolupráci s Krajskou agenturou pro zemědělství a venkov se konala dvě setkání s regionálními zemědělci. Máte ale pravdu v tom, že na stránkách kraje chybí ucelené informace. Podle příslibu Lenky Pocové z Agentury projektového a dotačního managementu Karlovarského kraje, která byla pověřena přípravou projektu, sem ale budou co nejdříve doplněny.
Projekt zahrnuje území o rozloze asi 2800 kilometrů čtverečních, tedy prakticky celý kraj kromě povodí Kosího potoka, kde se již úspěšně realizuje pilotní projekt na likvidaci bolševníku, a Vojenského újezdu Hradiště. Území je rozděleno na devět částí.
Na základě výsledků veřejné soutěže bylo zahájeno mapování, které bude stát zhruba 2,4 milionu korun. Kromě jiného totiž musí být před podáním žádosti o dotaci známi konkrétní vlastníci zasažených pozemků a různé charakteristiky lokalit. Vybrán byl také zhotovitel informačního systému, který umožní celý projekt řídit, prezentovat a kontrolovat. Systém bude od září 2012 přístupný také na internetu. Jen doplním, že mapování v tomto případě neznamená výrobu map, které byste mohl využít pro svůj sport, mapy budou přístupné on-line.
Další informace o průběhu projektu budou zveřejněny na webu Agentury projektového a dotačního managementu Karlovarského kraje (www.apdm.cz). Vaše dotazy zodpoví a případné náměty na spolupráci přijme vedoucí projektu RNDr. Lenka Pocová, pocova@apdm.cz, 353 993 217, 736 650 754.
Vážený pane hejtmane,
nemám ani tak dotaz, spíše takový malý postřeh.
Hitem letošního Regiontouru 2012 na Výstavišti v Brně, byla bezpochyby církevní turistika, která se rychle stala tématem číslo 1 a to hlavně díky projevu arcibiskupa D. Duky. Zlínský kraj představil Jantarovou stezku, Jihočeský se také vrhl na toto téma a snaží se tak přilákat novou, poměrně velkou klientelu.
Tak mě napadá, proč se nezviditelnil i náš Karlovarský kraj? Přeci se to u nás církevními a historickými památkami jen hemží. Že by vaši úředníci o našich projektech nic nevěděli? Jen pro ilustraci. Na Toužimsku již od roku 2009 provozuje OS Pod střechou Skokovskou stezku. Podařilo se vytvořit překrásné putování po místních kostelích a klášterech od Teplé až do kostela ve Skokách. Toto místo před válkou navštěvovalo 60 tisíc poutníků ročně. Tito putovali za Panenkou Skákavou a věřili v její uzdravovací moc - takové malé, české Lurdy. Nyní sem zavítá kolem 5 tisíc návštěvníků, jejich počet se každým rokem zvyšuje.
Zajímalo by mě, proč prezentace našeho kraje v Brně opět skončila u jednotlivých lázeňských hotelů a u vřídla, ze kterého teče becherovka. Není to trochu málo a každý rok to samé?
Je mi moc líto, že se o našem kraji nemluví také jako o ráji pro cyklisty, vodáky či bežkaře. Vždyť to zde všechno existuje. Mohl jste se o tom, u nás v Toužimi, přesvědčit na vlastní oči. Snažíme se navštěvovat různé porady a zakládání nových agentur, ale naše názory jsou zde v menšině a asi nejsou ani v popředí zájmu úředníků kraje. Prosím, můžete se jich na to zeptat? Lidé na venkově by jistě nějakou změnu rádi přivítali a jistě ocenili i v příštích volbách.
Jarka Slepičková
Vážená paní Slepičková,
po přečtení Vašich mázorů Vám v mnohém musím dát zapravdu, na letošním veletrhu v Brně byla prezentace církevní turistiky v pojetí jiných krajů velmi atraktivní. Nesouhlasím ale s tím, že z Karlovarského kraje zde byly prezentovány pouze hotely a becherovka. Co se týče církevních památek, byli návštěvníci veletrhu zváni např. do areálu Posvátného okrsku v Ostrově a do Kláštera premonstrátů v Teplé. Dále byli návštěvníci informováni o cyklostezkách, mj. páteřní cyklostezce kolem Ohře nebo nabídce outdoorových aktivit, jako je motokárový areál Kart aréna u Chebu a outdoorový park na Plešivci.
K účasti na brněnském, ale i pražském veletrhu cestovního ruchu, vyzývá odbor kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu krajského úřadu pravidelně obce a sdružení z regionu. Potřebné informace jsou vždy zveřejněny na krajských webových stránkách. Oblast Toužimska této možnosti nevyužila, nicméně v propagačních materiálech určených pro veletrhy, je na ni pamatováno.
Z rozpočtu kraje jsou podporovány aktivity mnoha sdružení, občanské sdružení Pod střechou, o kterém se zmiňujete, nevyjímaje. V oblasti památkové péče šlo jenom do Toužimi, Brložce a Útviny v posledních dvou letech více než 1,1 milionu korun. Karlovarský kraj se přihlásil do celostátního projektu s církevní tématikou, spolupracuje se společností Help Tour, která vydala publikaci o sakrálních památkách v ČR atd.
Účast Karlovarského kraje na veletrzích cestovního ruchu budeme ještě zpětně vyhodnocovat. Pokud se ukáže, že na rozvoj cestovního ruchu a příliv návštěvníků do regionu má jen okrajový vliv, může se stát, že do budoucna půjdeme jinou cestou a zvolíme jiné formy propagace.
Vážený pane hejtmane,
bydlím v Chebu na Zlatém vrchu, kde máme pěkný lesík nebo hájek, kde jsou pěkné stromy a některé mají pěkných pár let. Jenže smůlu tyto stromy mají v tom, že je nikdo nechrání.
Když někdo potřebuje dřevo a bydlí poblíž, přijede, pokácí pěkně rostlý strom, rozřeže ho, naloží a odjede. To se děje, když přijde zima, tak jednou za dva měsíce. A stromy pomalu mizí.
Před 14 dny přijeli čtyři chlapi, podřízli dva pěkné buky (bylo vidět, že moc spěchali), rozřezali je, naložili a odjeli, ale dali si záležet, aby po nich nic nezůstalo. Hezky po sobě každou větvičku uklidili.
Chtěla bych se Vás zeptat, kdo se o tento háj nebo lesík stará a kdo dává povolení ke kácení zdravých stromů? Kdyby se něco takového znovu dělo, na koho se mám obrátit, nebo kam zavolat? Myslím si, že se tyto stromy kácejí nezákonně.
Děkuji za odpověď, čtenářka Krajských listů Helena M.
Vážená paní,
bohužel jste blíže nespecifikovala, kde přesně mají být stromy káceny.
Jak jsem se dozvěděl od vedoucího odboru životního prostředí chebské radnice Viktora Kudláčka, na Zlatém vrchu, konkrétně ve Dvořákových sadech, se nedávno prováděl takzvaný zdravotní řez, kdy se ovšem pouze odstraňují suché větve stromů a podobně. Informace o tom, že by v uvedené lokalitě byly v poslední době káceny stromy, ať už napadené nějakou chorobou nebo i zdravé, ale nebezpečné kolemjdoucím, však na zmíněném odboru nemají. Na soukromém pozemku lze strom podle Viktora Kudláčka pokácet legálně na základě povolení, které je platné dva roky.
Pokud byste někdy v budoucnu zaznamenala podobný případ, jaký jste popsala ve svém podnětu, obraťte se pokud možno na městskou policii v Chebu - telefonní číslo 156, nebo na odbor životního prostředí chebské radnice - ing. Viktor Kudláček, telefon 354 440 259, e-mailová adresa: kudlacek@cheb.cz.
Vážený pane hejtmane,
jsem obyčejný vodák, který se vypravil v létě na Ohři (už podruhé). Řeka je moc krásná, krajina okolo také. Letos jsme bohužel zažili šok, když jsme projížděli 4. 8. 2011 Karlovými Vary a z výpusti čističky odpadních vod vytékala plným proudem špinavá, šedočerná, mastná, velmi silně páchnoucí "voda". Tedy rozhodně ne vyčištěná. Kousek níž - na cvičné peřeji Hubertus - jsme mluvili s místními vodáky - závodníky a ti nám řekli, že se to bohužel stává častěji. V dnešní době bych takovéto bezohledné chování vůči přírodě i lidem nečekala.
Prosím o Vaše vyjádření a předání mé stížnosti příslušným zodpovědným lidem a také žádám o zjednání nápravy.
Děkuji Jana Kofroňová
Vážená paní Kofroňová,
Vaše rozhořčení nad tím, že do řeky Ohře při Vašem vodáckém výletu vytékala z čistírny odpadních vod špinavá a páhnoucí voda, plně chápu. Informace, které jste mi ve své stížnosti napsala, jsem nechal prověřit pracovníky Krajského úřadu Karlovarského kraje a zároveň jsem oslovil vedení Vodáren a kanalizací Karlovy Vary a také Povodí Ohře.
Podle oslovených odborníků byl za situací, se kterou jste se 4. srpna při sjíždění Ohře setkala především nadprůměrně vysoký úhrn srážek. Dešťová voda byla společně s městskými splaškovými vodami odvedena na čistírnu odpadních vod, jejíž kapacita ale ten den nestačila. Navíc byl kvůli extrémnímu přítoku vody stržen kal z usazovacích nádrží.
Tolik ve stručnosti popis příčin, které podle odborníků z uvedených institucí Vámi popsanému stavu předcházely. Podrobnější vysvětlení si můžete přečíst v níže uvedených reakcích.
Nicméně důležité je takovým haváriím zabránit. Podle sdělení vedoucího městské čistírny odpadních vod Alexandra Patrovského budou učiněna taková opatření, aby se v budoucnu situace, na kterou jste upozornila, již neopakovala.
Reakce z Povodí Ohře (jpg)
Reakce z Vodovodů a kanalizací Karlovy Vary (jpg)
Vážený pane hejtmane,
zajímá mne, zdalipak má Karlovarský kraj vypracován dokument, který se věnuje podpoře a rozvoji kultury a umění. Pakliže ano, jak se k takovému dokumentu dostanu.
Děkuji Vám.
PhDr. Stanislav Mašek
Vážený pane Mašku,
oblastí kultury v regionu se zabývá základní dokument s názvem Program rozvoje Karlovarského kraje v letech 2007-2013, mimo jiné v kapitole Kvalita života nebo Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství. Zmiňuje i projekty, které kraj iniciuje nebo podporuje, například rekonstrukci Becherovy vily na interaktivní galerii.
Na samostatném dokumentu věnovaném podpoře a rozvoji kultury a umění v Karlovarském kraji se v současné době pracuje, hotov by měl být do konce tohoto roku.
Dobrý den,
Vážený pane hejtmane,
nevím, zda jste schopný mi odpovědět, ale mám dotaz týkající se příspěvků kraje na sportovní činnost v roce 2011. Můj dvanáctiletý vnuk chodí do sportovního oddílu Triatlet, který vede pan Dvořák a jeho dcera. Oddíl se o děti, kterých je tuším kolem 30, opravdu vzorně stará, což jako letitý trenér mohu dost kvalifikovaně posoudit. Trénují 3-5x týdně, jezdí po závodech po celé republice a jejich výsledky jsou skutečně na vysoké úrovni v žákovské populaci celé republiky. Podle přidělených dotací na tento rok jste jim nedali na činnost ani korunu. Nevím, jak se tyto peníze rozdělují, ale atletických oddílů je velmi málo a dětských ještě méně. Prosím, proč tuto aktivitu nedokážete ocenit a podpořit? Nechci kritizovat rozdělení peněz, to mi nepřísluší, ale v době, kdy já jsem trénoval žactvo, se vždy nějaké peníze našly. Můj dotaz je jednoznačný: "Proč nedostal Triatlet na činnost ani korunu?"
Děkuji Vám za konkrétní odpověď, které bych si velmi vážil.
Jan Tichý, trenér Tri Ski Klubu Karlovy Vary, Boží Dar
Vážený pane Tichý,
žádosti o poskytnutí příspěvků z krajského rozpočtu na podporu sportovních a volnočasových aktivit dětí a mládeže posuzuje komise pro tělovýchovu a sport při Radě Karlovarského kraje. Stejně tomu bylo i u žádosti sportovního oddílu Triatlet, kterému komise na základě všech informací a zjištění doporučila příspěvek neposkytovat. Rada se nato s jejím doporučením ztotožnila.
Ještě bych rád uvedl, že na příspěvky z rozpočtu Karlovarského kraje není právní nárok a u dlouhodobých projektů nevzniká uzavřením smluv automatický nárok na podporu v dalších letech.
Dobrý den,
po prezentování v médiích, že byl v Království železnic otevřen Karlovarský kraj, jsem se při cestě do Prahy zajel podívat na tuto expozici. Při zhlédnutí našeho modelu jsem byl velmi zklamaný, že tam není zastoupeno město Cheb. Jako rodákovi z Chebu mi to přišlo líto, jelikož je to možná nejstarší město v Karlovarském kraji (letos slavíme 950 let od vzniku) a dále mě to utvrdilo, že naše město je v rámci kraje na "druhé koleji".
Chtěl jsem se zeptat, jestli to bude napraveno.
Přeji hezký den
Kalouš Jaromír
Vážený pane Kalouši,
expozici Království železnic jsem navštívil, byl jsem i patronem projektu na zhotovení modelu Karlovarského kraje, jeho případné rozšíření o Cheb je ale plně v kompetenci společnosti Království železnic. Obrátit se na ni můžete na e-mailových adresách:
info@kralovstvi-zeleznic.cz, marketing@kralovstvi-zeleznic.cz.
S Vaší poznámkou, že Cheb je v rámci regionu na druhé koleji, nemohu souhlasit. V poslední době kraj například zajistil peníze na pořízení přístrojů pro tamní nemocnici a výstavbu nového dopravního terminálu. Z krajského rozpočtu se investovalo mimo jiné do vybavení učebny Integrované střední školy Cheb, při které funguje i houslařská škola, o jejíž zachování, jak jsem dopisem sdělil i ministru školství, má kraj eminentní zájem. Stejně tak kraj zajímá a těší rozvoj chebských kulturních institucí. Opravdu si nemyslím, že je to málo.
Vážený pane hejtmane,
sice nevím, jestli se ptám toho pravého, ale...
Je mi teprve 14 let, jsem z Nové Role, za poslední 3 roky jsem ale vynechal asi jen 3 domácí zápasy karlovarské HC Energie. Dá se říct, že hokejem žiju. Nedokážu si proto představit, že by se v Karlových Varech hokej zrušil a někam přestěhoval. Sokolov je daleko a vůbec si nedokážu představit, že bych tam jel v neděli na zápas, který se hraje od 18:00 a skončí ve 20:30, potom ještě cesta domů a hned den poté je škola. Když jsem tuto zprávu slyšel o přestávce v zápase HC Energie Karlovy Vary vs. HC Plzeň, tekly mi slzy z očí, a to vám zaručuju, že nelžu. Nemohl jsem ani usnout, a tak vás prosím, abyste si to s tím rozpočtem ještě nějak rozmyslel.
Milý mladý muži,
na zápase Energie s Plzní jsem byl, vím tedy, že se o přestávce probíralo snížení finanční podpory hokejovému klubu ze strany města Karlovy Vary, ne Karlovarského kraje.
Ten hokej podporuje nemalými částkami. Například vloni šlo HC Energie z krajského rozpočtu na činnost mládežnických týmů 3,5 milionu korun. Dále kraj klubu přispěl 40 tisíc korunami na pořádání turnajů dorostu a žen a 75 tisíc korun získal krajský hokejový výběr. Dalších 195 tisíc korun pak bylo Energii schváleno v průběhu roku.
Svou prosbu o změnu v rozpočtu můžeš směrovat na primátora Karlových Varů, Petra Kulhánka: p.kulhanek@mmkv.cz.
Dobrý den, pane hejtmane,
bydlíme v malé obci Sovolusky, která leží nedaleko Bochova. Již delší dobu se potýkáme s problémem zarůstající příjezdové cesty do obce. V současnosti je již nemožné minout se s protijedoucím vozidlem, aniž by se obě vozidla nestřetla s keři, které rostou podél cesty. Chtěl bych tímto poprosit nejenom jménem svým, zda by nebylo možné podél silnice křoví vyřezat.
Děkuji a jsem s pozdravem Pavel Šlechta
Vážený pane Šlechto,
dokážu si představit, že Vám situace s rozrůstajícím se křovím podél silnice komplikuje průjezd směrem na Sovolusky. V těch místech to znám a vím, že příjezdová komunikace k obci je poměrně úzká. Likvidaci porostů v blízkosti krajských silnic, tedy silnic II. a III. třídy, má na starosti Krajská správa a údržba silnic, na kterou jsem se s Vaším požadavkem obrátil. Na základě toho provedli pracovníci KSÚS prohlídku uvedeného úseku silnice III/19812 a přesto, že situaci nevyhodnotili za až tak kritickou, že by v místech docházelo ke střetu projíždějících aut s keři, provedli vyčištění úseku v délce 850 metrů od křovin a náletového porostu.Odhadem zbývá vyčistit úsek o délce asi 900 metrů oboustranně a 200 metrů jednostranně. Určitě víte, že se minulá zima dramaticky podepsala na stavu silnic v regionu. Proto musíme zajistit nejdřív potřebné opravy vozovek a likvidace nežádoucích křovin budou pokračovat až v nadcházejících měsících vegetačního klidu. Doufám však, že provedené práce ve Vámi popisovaném úseku pomůžou bezpečnější přepravě všech lidí, kteří pravidelně silnici ze Sovolusek do Bochova a zpět využívají.
Dobrý den,
chci se zeptat, jak si můžu podat žádost o dotaci na sportovní činnost.
Děkuji Vašíček
Vážený pane Vašíčku,
potřebné informace o poskytnutí příspěvku Karlovarského kraje z oblasti sportu a volnočasových aktivit mládeže najdete na krajských internetových stránkách v záložce Témata - Dotace - Dotace KK:
/kraj_cz/Dotace_all/dotaceKK/seznam_prispevku/volnocas.htm
Písemné žádosti se přijímají do 31. října.
Vážený pane hejtmane,
zajímám se živě o historii. V našem kraji je prezentována vzácná památka - relikviář sv. Maura. V rádiu jsem slyšel informaci, že se u příležitosti výročí vystavení chystá vydání knihy - první o této památce. Tuto akci prý financuje krajský úřad. Mohl byste napsat, kdy bude možné tuto knihu koupit?
Děkuji Jan Záhora
Vážený pane Záhoro,
podle mých informací z odboru kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu vydání knihy věnované Relikviáři sv. Maura připravuje společnost Fornica graphics ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Lokti. Na vydání publikace hodlá společnost podat žádost o poskytnutí příspěvku z rozpočtu Karlovarského kraje v rámci dotačního titulu na podporu aktivit v cestovním ruchu. Bližší údaje o termínech vydání knihy a její distribuci nejsou zatím k dispozici,ale doporučuji Vám, abyste se obrátil přímo na společnost Fornica graphics: marketing@fornica.cz.
Vážený pane hejtmane,
jsem členkou KČT a poměrně často se pohybuji v příhraničních částech vašeho kraje. Nevycházím z údivu, že v obci Mýtina na okrese Cheb je již mnoho let rozestavěná jakási stavba, která jak se zdá vůbec nikoho nezajímá. Tato situace je o to zarážející, že se toto torzo stavby nachází v CHKO a všem lidosprávním a státním institucím zejména v rámci vašeho kraje je to zcela lhostejné. Domnívám se, že by to mělo zajímat přinejmenším referát Životního prostředí vašeho Krajského úřadu.
Eliška Ricardo
Vážená paní Ricardo,
děkuji za Váš upřímný zájem o problematiku ochrany životního prostředí a krajiny. Předně Vás ale musím upozornit na skutečnost, že obec, ani katastrální území neleží v žádné chráněné krajinné oblasti, dokonce se zde nenachází ani žádný jiný typ chráněného území, vyjma Přírodního parku Český les („přírodní park“ je vymezení oblasti s významnou krajinnou hodnotou, nejde však o chráněné území), na který teprve v Plzeňském kraji přímo navazuje CHKO Český les. Problémy s podobnými stavbami jsou, ať již jde o dlouhodobě rozestavěné nebo naopak chátrající zemědělské a technické objekty, po celém kraji.
Bohužel Vám ale musím sdělit, že odbor životního prostředí našeho krajského úřadu není kompetentním orgánem ve věci řešení těchto problémů. Tím je vždy příslušný odbor úřadu obce s rozšířenou působností, v tomto případě Městského úřadu Cheb, na který jsme Váš podnět postoupili. Vedoucí stavebního odboru MěÚ Cheb nám sdělil následující: na stavbu stáčírny minerálních vod Mýtina je vydáno pravomocné a platné stavební povolení. Stavba je zahájena již několik let. Vlastníku stavby a pozemků bylo dne 15. 6. 2009 MěÚ Cheb, odborem stavebním, dána výzva spočívající ve zjednání nápravy na rozestavěné stavbě, a to k zajištění staveb proti vniknutí neoprávněných osob. Donutit vlastníka či stavebníka k dokončení stavby, na to nemá stavební úřad bohužel pravomoci. O dalším postupu v této věci se nechám informovat od pana starosty.
Dobrý den,
jsou v Karlových Varech nějaké archeologické nálezy či naleziště?
Cornelie Laflinová
Dobrý den, paní Laflinová,
podle informací odborného pracovníka karlovarského muzea, archeologa Mgr. Jiřího Klsáka disponují Karlovy Vary a jejich nejbližší okolí řadou archeologických lokalit, a to od střední doby kamenné (mezolit) až po středověk. Mezolitické lokality se nacházejí na četných skalních výstupech nad řekou Ohří, příkladem jsou skalky v Tašovicích, Dvorech, Rybářích, Bohaticích a Všeborovicích. V Dalovicích v místě pozdější tvrze pak nacházíme stopy neolitické volutové kultury a kultury knovízské z pozdní doby bronzové. Na katastru Drahovic nad řekou Ohří u Sovích skal bylo v roce 1988 objeveno i knovízské hradiště.
Na místě mezolitické stanice v Tašovicích se rozkládá slovanské hradiště s dosud viditelnými valy (zbytky původní hradby), lidé tu žili v 9. a 10. století. Z období středověku se zachovaly (archeologicky zkoumané) zbytky kamenných obytných věží v Přemilovicích a Dalovicích, tamější původní tvrze byly místem sídlení šlechty v období středověké kolonizace. V karlovarských lázeňských lesích stávala ves Obora (zanikla již v 15. století), z ní se dochovalo torzo románského kostela sv. Linharta. I ve vlastních Karlových Varech najdeme místa, jež se dají jako archeologická lokalita označit - zkoumán byl například zdejší hrad, jehož pozůstatkem je Zámecká věž.
S archeologickými nálezy z dotčené oblasti se lze seznámit v Muzeu Karlovy Vary, v expozici na Nové louce, nebo bližší informace získat u místních archeologů. Doporučuji také publikaci Jiřího Klsáka z roku 2007: Průvodce po významných archeologických lokalitách v Karlovarském kraji.
Vážený pane hejtmane,
opakovaně jsem hledala na krajském webu informaci o koncepci kultury, ale marně. Dokonce heslo kultura se vyskytuje jen sporadicky. Můžete mi, prosím, napsat, zda strategii týkající se kultury připravujete? V případě, že nikoli, je to možné vysvětlit tak, že ji vedení kraje považuje za nepotřebnou, nebo dokonce kulturu za méně důležitou než jiné oblasti?
Děkuji za odpověď, kterou bychom rádi zveřejnili na webu internetového časopisu Místní kultura (www.mistnikultura.cz)
Ludmila Kučerová, šéfredaktorka
Vážená paní Kučerová,
Přestože Karlovarský kraj nemá v současnosti na svých webových stránkách koncepci kultury zveřejněnou, zmíněná koncepce existuje a je v pravidelných intervalech aktualizována a zveřejňována, a to i na krajském webu. Poslední aktualizace proběhla v roce 2008. V současnosti jsou aktuální strategické cíle kultury zveřejněny na webových stránkách Karlovarského kraje v rámci Programu rozvoje kraje 2007 – 2013, který byl v roce 2009 aktualizován. Najdete jej na našich stránkách. Ze strategických cílů nejbližšího období si dovolím upozornit na činnost směřující k získání prostředků z fondů EU k spolufinancování projektů nejen našich příspěvkových organizací (Krajských muzeí, galerií a knihovny), ale i k spolufinancování projektů vlastních (např. rekonstrukce Císařských Lázní či Becherovy vily).
Nelze opomenout opatření směřující k udržení a zvýšení kulturní úrovně obyvatel kraje. Ke zlepšení kulturní vzdělanosti je pozornost věnována organizaci dopoledních kulturních programů pro děti a mládež. Karlovarský kraj nadále podporuje ze svého rozpočtu amatérské i profesionální umění, rovněž pak akce regionálního a nadregionálního významu, organizované jak obcemi kraje, tak
i sdruženími či fyzickými osobami. Vydáváním kulturního kalendáře informuje veřejnost o kulturním dění v celém regionu. Také pořádáním pravidelných seminářů kronikářů chce přispívat k uchování kulturního dědictví našeho kraje.
Vážený pane hejtmane,
Blíží se opět doba květu bolševníku. Připravuje krajská samospráva nějaká metodická opatření pro obce, vlastníky a správce pozemků jako prevenci a pomoc proti dalšímu šíření této invazní škodlivé rostliny? V současné době není legislativně upraven přístup k benevolentnímu přístupu majitelů pozemků (včetně státu) a postihy jsou nevymahatelné. Připravuje kraj. samospráva legislativní iniciativu popř.kroky k využití evropských dotací k celokrajskému využití (sledování výskytu, podpora likvidace)?
Děkuji
Jiří Korbel, Sokolov
Vážený pane Korbeli,
Invazivní rostliny jsou skutečně problém v krajině, neboť vytlačují původní druhy a tvoří monokultury. Obce a města problematiku likvidace znají a jsou seznámeni i s povinnostmi vlastníků, které jsou definovány v zákoně o státní rostlinolékařské péči. Řada obcí i vlastníků se již likvidací těchto rostlin zabývá a hlavně investuje finanční prostředky. Kraj má ve svém programu připravit typový projekt na likvidaci invazních rostlin. Pokud by se projekt podařilo za pomoci evropských peněz zrealizovat, mohou být řešeny i další lokality.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, jestli se ve Varech nachází mešita a synagoga a když tak kde, či někde kolem Žlutic.
Předem děkuji za odpověď
Andrea
Vážená paní Andreo,
Synagoga ani mešita se v Karlovarském kraji nenacházejí. Dá se ale říci, že jako synagoga slouží modlitebna Židovské obce v Karlových Varech, která sídlí v Bezručově ulici.
Komentáře
Přehled komentářů
Tato zpráva je zde zveřejněna pomocí programu XRumer + XEvil 4.0
XEvil 4.0 je revoluční aplikace, která může obejít téměř veškerou ochranu proti botnetu.
Captcha Rozpoznávání Google (ReCaptcha-1, ReCaptcha-2), Facebook, Yandex, VKontakte, Captcha Com a více než 8,4 milionu dalších typů!
Četl jste to - to znamená, že to funguje! ;)
Podrobnosti na oficiálních stránkách XEvil.Net, je bezplatná demo verze.
Elon Musk was right: artifitial intelligence will make new WAR. The "XEvil" was released!
(MashaGlosy, 13. 12. 2017 10:07)